Zoonózy – 5. Ektoparazitózy způsobené roztoči

sarkoptový svrab - prašivina

původce: sarcoptes canis - zákožka svrabová
rozšíření: vyskytuje se na celém světě.
hostitel: pes, liška, kočka

člověk se může nakazit především od psa.

vývoj a přenos: vývojový cyklus trvá 17-21 dnů. samice kladou vajíčka do chodbiček vyvrtaných v kůži. z nich se líhnou šestinohé larvy, které se vyvíjí v nymfy a dospělce s osmi nohami. samice jsou velké přibližně 0,4 mm a samečkové 0,2 mm. sarkoptový svrab je přenosný přímým kontaktem.

 patogeneze a klinické příznaky: zákožky dávají přednost méně osrstěným místům, jako břicho a ušní boltce, a živí se tkaninovým mokem. produkty roztočů způsobují silné svědění a vznik pupínků. neustálým škrabáním se tvoří z pupínků strupy a kožní změny se rozšiřují na celé tělo. pro chronickou formu je charakteristické zesílení kůže, která tvoří záhyby, tvorba strupů, zvětšené mízní uzliny a celkové vysílení. sekundárně dochází k bakteriálním kožním infekcím.

skrytá forma svrabu se vyskytuje u často koupaných psů. svědění je přítomné, ale nález roztočů je znemožněn častým koupáním a odstraňováním strupů a šupin z kůže.

u napadeného člověka se objevují svědivé pupínky. svědění je nejvýraznější v teple, např. v noci v posteli. zákožky zůstávají na člověku obvykle jen 1-2 generace. postižení mizí do 4 týdnů po zabránění kontaktu s nemocným psem. nemoc je u člověka nazývaná pseudosvrab.

 léčba: postižený pes se ostříhá, koupe se v šamponech s obsahem síry a akaricídních koupelech. může se aplikovat ivermektin a preparáty proti svědění. u člověka se používá lindan.

notoedrový svrab - prašivina koček

původce: notoedres cati - svrabovka kočičí
rozšíření: především v evropě, ve velké británii a usa je vzácný
hostitel: kočka, kočkovité šelmy, pes, liška, králík, hlodavce

člověk se obyčejně nakazí od domácích zvířat.

vývoj a přenos: podobně jako u zákožky svrabové. samice jsou velké do 0,3 mm a samci do 0,18 mm. přenáší se přímím kontaktem. častý je přenos z matky na koťata a není výjimkou postižení celého vrhu.     

 patogeneze a klinické příznaky: jsou podobné jako u zákožky svrabové. kočky kromě toho trpí hnisavým zánětem spojivek a zánětem nosní sliznice. postižení člověka má jenom přechodní charakter a k uzdravení dochází po zamezení kontaktu s nemocnou kočkou. svrabovka není schopna se v kůži člověka množit a k vymizení příznaků dochází do 3 týdnů.  

 léčba: používá se amitraz, ivermektin, záněty očí a nosní sliznice se léčí aplikací antibiotických a protizánětlivých mastí.

otodektový svrab - ušní prašivina

původce: otodectes cynotis - strupovka ušní
rozšíření: vyskytuje se celosvětově.
hostitel: kočka, pes, masožravci

člověk je napadený výjimečně a může se nakazit od koček a psů.

vývoj a přenos: samice měří do 0,5 mm a samci do 0,4 mm. vývojový cyklus trvá kolem 21 dnů a dospělý jedinec žije až 2 měsíce. k přenosu dochází přímím kontaktem.

patogeneze a klinické příznaky: strupovka žije na kůži zevního zvukovodu. jeho sekrety a fekálie vyvolávají svědění. vyvíjí se zánět zevního zvukovodu, zvukovod je plný mazu, který připomíná kávovou sedlinu. ucho je bolestivé a škrabáním může vzniknout až othematom. při silné invazi se rozšiřuje na krk, záda a ocas. strupovka se vyskytuje u 50% koček se zánětem zevního zvukovodu, naproti tomu se vyskytuje jenom u 2% psů se zánětem zevního zvukovodu. riziko pro onemocnění člověka je minimální a měl by být chápan spíše jako indikátor imunosuprese lidského organismu.

léčba: je podobná jako u ostatních svrabů. efektivní je aplikace spotů a vyčištění zvukovodu.

čmelíkovitost

původce: dermanyssus gallinae - čmelík kuří
rozšíření: vyskytuje se na celém světě.
hostitel: domácí i volně žijící ptáci, masožravci a jiné živočichy

člověk je napadený v případě masivního kontaktu s parazitem.

vývoj a přenos: čmelík kuří je bělavý až šedý parazit velikosti 0,6 až 0,7 mm. po nasátí krve je červený a dosahuje až 1,1 mm. vývojový cyklus trvá týden, za nepříznivých podmínek až 5 měsíců.  žijí v hnízdech, skulinách holubníků a kurníků. přenáší se přímím kontaktem nebo předměty. k napadení savců dochází vzácně. psy a kočky můžou být napadeny, když jsou umístněny v těsném kontaktu s drůbeží nebo v místech kde byla drůbež nedávno chovaná.

patogeneze a klinické příznaky: čmelík napadá hostitele v noci, čím zvířata znepokojuje. sáním krve a pohybem po kůži vyvolává silné svědění, objevuje se zčervenání a stroupky.

léčba: využívají se akaricidní přípravky formou postreku nebo koupelí. důležité je odstranit parazita z prostředí.    

trombikulóza - sametkovitost

původce: trombicula autumnalis - sametka zarděnková
rozšíření: vyskytuje se celosvětově.
hostitel: psy, kočky, ostatní živočichy

člověk se nakazí v přírodě, vzácně od zvířat. časté je současné postihnutí zvířete i majitele. výrazný je sezónní charakter výskytu napadení - v létě a na podzim.

vývoj a přenos: parazitním způsobem života žijí pouze larvy. jejich tělo měří do 500 μm a je žluté až oranžové barvy. mají tři páry končetin. nymfy a dospělci žijí v půdě a mají osm končetin. vývojový cyklus trvá 50-70 dní. larvy číhají na hostitele v trávě, zpravidla ve výši kolenou. zakousne se do povrchové vrstvy kůže a živí se tělními tekutinami. po 3-14 dnech se jejich objem zvětší 2-3 krát. pak se uvolní a padají na zem.

patogeneze a klinické příznaky: v místě přisátí se tvoří svědící pupínky a strupy. pozorované jsou shluky oranžových larev. svědění může přetrvávat i po odpadnutí larev, co stěžuje stanovení diagnózy.

léčba: provádí se lokální aplikace akaricídů.