Reprodukce koní

V ČR se koná velké množství chovatelských a jezdeckých akcí, kterých se mnozí z nás účastní, shlédnou nesčetně krásných koní předvedených po sedlem, na ruce, či ve volnosti, ale mnohým se nejvíce rozzáří tvář po shlédnutí malých a rozverných hříbátek, která tento rok přišla na svět.

Jistě se najde velká většina z nás, kterým hlavou v takovéhle chvíli probleskne myšlenka: „i já bych chtěl odchovat u své klisny něco tak pěkného“. A tak pohovoříme o problematice a úskalích, které tato myšlenka přináší. Pokud jsme těmi šťastnými majiteli oné možná budoucí rodičky, je dobré si připomenout několik základních informací týkajících se pohlavního cyklu klisny. Klisna je sezónně polyestrické zvíře, to znamená, že její pohlavní cyklus je do značné míry ovlivněn ročním obdobím. Počátkem jara se pohlavní cyklus objevuje v pravidelných říjových intervalech a na podzim pohlavní cyklus ustává. Období pravidelně opakujícího se pohlavního cyklu nazýváme reprodukčním obdobím. Říje na počátku jara mohou být delší, v průběhu jara a léta se říje zkracují a pohlavní cyklus se opakuje v pravidelných, většinou 21 denních intervalech. Na podzim pohlavní cyklus ustává a klisna přechází do stavu anestrie, stavu pohlavního klidu. Období sezónního anestru a reprodukční období je značně ovlivněno individualitou klisny. Důležitým faktorem, který ovlivňuje pohlavní cyklus klisny, je světlo, především prodlužující se délka dne na jaře. Dále jsou důležitými faktory teplota a výživný stav klisny. Měli bychom také dbát na to, aby byla klisna v dobré kondici. Nežádoucí je u klisny projev žírné kondice, která má za následek v mnoha případech snížení plodnosti a samozřejmě i projev kondice hladové, která je výrazem nedostatečné výživy a onemocnění. Je dobré se proto vyvarovat těchto dvou stavů a udržovat klisnu v dobrých podmínkách s úměrnou dávkou krmiva a zajištěním dostatku pohybu.

A co výběr ženicha? A nyní přejdeme k problematice výběru hřebce. V České republice je nespočet hřebců, malých, velkých, hnědých, černých….ale který bude ten pravý? Tady bych poukázala na to, že každým rokem (vetšinou na začátku jara) vydává Asociace svazů chovatelů koní v České republice Seznam hřebců s oprávněním k plemenitbě v České republice. V tomto seznamu jsou vypsáni všichni plemenní hřebci s oprávněním působit v plemenné knize českého teplokrevníka, slovenského teplokrevníka, moravského teplokrevníka, koně Kinského, Shagya – araba, arabského koně, starokladrubského koně, lipického koně, norického koně, slezského norického koně, českomoravského belgického koně, haflinga, velšských plemen pony, shetland pony, českého sportovního pony, huculského koně a ostatních plemenných hřebců( QH, PH atd.) .

V seznamu jsou ke každému příslušnému hřebci vypsány základní údaje jimiž jsou např. číslo a jméno hřebce, plemeno, barva, narození, míry, rok zařazení do chovu, majitel, chovatel, chovatelská stanice na příslušný rok a vypsán celý původ hřebce. Při výběru hřebce bývají pro majitele důležitými faktory ovlivňujícími výběr partnera pro klisnu: původ hřebce, výkonnost, potomstvo, exteriér, povaha a v neposlední řadě také připouštěcí poplatek. U uvedeného hřebce bývá vždy kontakt na připouštěcí stanici, kde je hřebec v daném roce ustájen, majitel klisny má tedy možnost se zajet na hřebce podívat anebo kontaktovat danou připouštěcí stanici a zeptat se na informace týkající se hřebce.

Podle katalogu hřebců jsme si vybrali toho správného partnera pro naši klisnu a nyní čekáme na správnou dobu, kdy bude klisna v říji. Vždy je nutné mít na paměti, že připouštění naší klisny je velmi zodpovědný krok. Měli bychom se proto domluvit s naším veterinárním lékařem, který klisně provede výtěr pohlavních orgánů a zašle jej k bakteriologickému vyšetření na infekční metritidu do příslušného veterinárního ústavu. Klisna by měla být pravidelně očkována proti chřipce, tetanu a doporučuje se i proti equinní herpesvirové nákaze EHV.V neposlední řadě bychom také neměli zapomínat na to, že pokud klisnu povezeme ke hřebci, který je ustájený v jiném kraji, klisna by měla mít také vyšetření krve, jejíž odběr provede veterinární lékař a vzorek zašle do příslušného veterinárního ústavu, kde provedou serologické vyšetření. Během zhruba 14 dní obdrží majitel klisny a veterinární lékař výsledek vyšetření. Toto vyšetření na hřebčí nákazu a na infekční anémii koní musí být negativní.

Zjištění říje u klisen: Vnitřní změny pohlavních orgánů doprovázejí vnější příznaky říje, jejíž délka u klisny značně kolísá a trvá zpravidla 5 – 8 dní. Klisna často v krátkých intervalech močí, blýská (rozevírá stydké pysky).

Doba připouštění: Vzhledem k době ovulace je doba připouštění jednou z nejdůležitějších otázek. V ideálním případě by připouštění mělo krátce předcházet ovulaci. Pro určení doby ovulace můžeme využít 1) rektálního vyšetření folikulu na vaječníku sonografem a palpací. Tu provádí veterinární lékař, nebo inseminační technik, který má k dispozici sonograf. Posoudí konzistenci folikulu, jeho tvar, velikost a sílu folikulární stěny. 2) další variantou je rektální vyšetření dělohy sonografem. Posuzuje se stupeň prokrvení dělohy, její tonus a proliferaci. Tyto metody použijeme v případě, když chceme klisnu ke hřebci dovézt v nejlepší době říje – tedy nejlépe těsně před ovulací. Druhou možností pro majitele klisny je domluvit se s držitelem hřebce, klisnu dovézt na připouštěcí stanici a ustájit jí tam po dobu říje. Pokud se klisna doveze na připouštěcí stanici ke hřebci, zapouští se ve většině případech 1x za 48 hodin, jelikož oplozovací schopnost spermií při přirozené plemenitbě bývá 48 hodin. Hygiena připouštění může velmi významně ovlivnit výsledek celého snažení. Důležité je před samotným aktem důkladné omytí vulvy klisny mýdlem a vhodným dezinfekčním prostředkem. Používáme nejlépe jednorázové hygienické pomůcky. Kořen ocasu klisny se ováže obinadlem, aby žíně nepřekážely při vlastním připouštění. Klisna se přivede k tzv. zkušební stěně, jelikož ta má význam v případě, že je klisna bázlivější a mohla by zranit ošetřovatele nebo hřebce. Klisna se tedy nejdříve tzv. „zkouší“. Stojí bokem za stěnou a z druhé strany se kolmo ke stěně přivádí hřebec. Říjící klisna se nechá od hřebce očichávat, dráždit a stojí klidně. Poté se klisna přivede kolmo ke stěně a zapustí se. Je důležité, aby připouštění prováděl zkušený pracovník, který celý akt sleduje a zvláště si všímá, jestli hřebec dostatečně odsemenil. Po připouštění je nutno provést hřebci dezinfekci pyje a klisnu chvíli provádět, aby nevytlačila semeno. Klisna se poté běžně ošetřuje, měla by mít možnost pravidelného pohybu ve výběhu a pravidelnou krmnou dávku. Umělá inseminace je osemenění klisny čerstvým nebo krátkodobě či dlouhodobě konzervovaným spermatem. Čerstvé sperma je neředěné sperma získané pomocí umělé vaginy a použitelné ihned k inseminaci klisny. Krátkodobě konzervované sperma je sperma ředěné a zchlazené na teplotu kolem 4 °C. K inseminaci je použitelné 12 – 48 hodin po jeho odběru. Dlouhodobě konzervované sperma je konzervované převážně zmrazením a uchováním v kapalném dusíku. Takto si sperma zachovává svou oplozovací schopnost po desítky let. K tématu inseminace je dobré si připomenout i pojem, jakým je oplozovací schopnost spermií. U čerstvého spermatu bývá oplozovací schopnost 36 – 48 hodin, u zmrazeného spermatu 12 – 24 hodin.

V tomto pojednání bych se věnovala především tématu inseminace čerstvým spermatem, jelikož ta bývá u chovatelů v poslední době velmi využívaná. Opět se dostávám ke katalogu (seznamu) hřebců, kde jsme si vybrali pro naši klisnu hřebce, který působí v inseminaci čerstvým spermatem.V tomto případě nám odpadnou starosti s převozem klisny ke hřebci, vyřizování formalit týkajících se výtěrů z pohlavních orgánů klisny a serologického vyšetření krve před převozem koně, avšak je důležité mít na paměti, že k inseminaci naší klisny budeme potřebovat pomoc našeho veterinárního lékaře či inseminačního technika, který má k dispozici sonograf. Dále je zde mnoho dalších důležitých informací, na které by neměl majitel klisny zapomínat. Ve většině případech daní hřebci připouští formou inseminace pouze po dobu, kterou určí jejich držitel, zpravidla se jedná o dobu od počátku jara do konce letních prázdninových měsíců, ale není to pravidlem, proto je důležité znát toto časové hledisko. Dalším základním bodem je, že inseminovány mohou být pouze klisny zaregistrované v příslušné plemenné knize, to znamená, že klisna musí být zaregistrována ve stejné plemenné knize, ve které je zaregistrován vybraný hřebec. Pokud není, je nutné klisnu nechat zaregistrovat ( pokud majitel klisny neví jak nechat klisnu zaregistrovat, je dobré se informovat na Asociaci svazu chovatelů koní ).Sperma se objednává v dané dny a hodiny, které určí držitel hřebce na inseminační stanici. Pokud klisně veterinární lékař či inseminační technik provedl sonografické vyšetření folikulu a určil, že by bylo vhodné klisnu nainseminovat, majitel klisny tedy zavolá na inseminační stanici a objedná sperma daného hřebce. Sperma je zasíláno ve speciálním přepravním kontejneru na dohodnuté místo vlakem, popřípadě jiným způsobem a doručeno v den objednávky. Zásilka obsahuje inseminační dávku spermatu hřebce, sterilní inseminační rukavici a inseminační zavaděč na provedení inseminace. Prázdný kontejner potom majitel klisny zasílá zpět. Inseminaci klisny provádí veterinární lékař, nebo inseminační technik. Po inseminaci je dobré klisnu chvíli provádět. Po 11-16 dnech po ovulaci nechá majitel klisně provést kontrolní sonografické vyšetření, které určí, zda-li klisna zabřezla, či nikoliv. Pokud klisna zabřezla oznámí majitel klisny výsledek vyšetření na inseminační stanici.

Poplatky: Na většině inseminačních stanic jsou určeny ceny za sperma jednotlivých hřebců. Většinou to je základní poplatek, který se platí při prvním převzetí inseminační dávky a doplatek za březost, který majitel klisny zaplatí v případě, že klisna zabřezla a zaplatí jej k datu, které určí inseminační stanice. Někteří majitelé klisen provádí ještě kontrolní vyšetření své klisny před datem určeným k doplatku ceny za březost klisny. Neměli bychom zapomínat na to, že po narození hříbátka je nutné provést test paternity, který je podkladem k vystavení průkazu o původu koně. Oproti přirozené plemenitbě nabízí inseminace různé výhody. Je to například možnost několikanásobného využití nejlepších hřebců. Vzhledem ke snadné přepravě má chovatel větší výběr hřebců. Dlouhodobě konzervované sperma dále nabízí možnost výběru hřebců z jiných zemí a i hřebců již nežijících. Přesto se však nedá říci, která metoda reprodukce koní je lepší. Vždy je dobré si udělat chvíli času, vzít před sebe kus papíru a rozvrhnout si na něj výhody i nevýhody obou metod. V tomto rozhodování bývají většinou nejdůležitějšími aspekty kvalita hřebce a také finance.

Diagnostiku gravidity klisny můžeme určit hned několika způsoby. Je možné využít hormonálních metod, v praxi se uplatnila zejména metoda chemického průkazu estrogenů v moči klisen od 120. dne březosti nebo metoda biologického průkazu séra březích klisen v krvi klisny od 40. do 120. dne březosti. Jde však o metody nepřímé, které i při poměrně značné spolehlivosti neprokazují přímo přítomnost živého plodu. Přímou metodou průkazu gravidity je do jisté míry palpační vyšetření gravidní dělohy, která může poskytovat poměrně přesné údaje zhruba od 1. měsíce březosti. Absolutně nejspolehlivější přímou metodou, a řekla bych , že v poslední době velmi využívanou, je sonografické vyšetření. Pro potřebu vyšetření gravidity je možné použít sonograf od 11. dne po oplodnění. Sonografem je možné posoudit vývoj embrya a jeho životní projevy. Vyšetření se provádí rektálním způsobem sondou přiloženou na dělohu klisny. Sonografické vyšetření umožňuje také zjistit gravidní dělohu se dvěma nebo více plody ve velmi raném stádiu, kdy je možné přebytečný plod mechanicky zlikvidovat a zajistit tak další fyziologický vývoj pouze pro jeden plod. Likvidace dvojčat je možné úspěšně provést nejlépe do 20. dne březosti, pak úspěšnost zákroku klesá. Všechny metody vyšetření gravidity provádí veterinární lékař, při sonografické metodě jej může provést i inseminační technik. Průměrná délka gravidity u klisny je 333 dní s fyziologickým rozpětím 310 až 360 dní. Na délku gravidity mohou mít vliv dědičné dispozice, podmínky chovu, výživa, případně i pohlaví plodu. U samčího pohlaví bývá častěji pozdější porod.

Péče o březí klisnu: S březí klisnou můžeme i nadále provádět běžný výcvik, od pátého měsíce bychom měli omezit skákání. Březí klisna je obyčejně klidnější, lépe žere a zlepší se i její kondice. Od 8. měsíce bychom klisnu neměli příliš zatěžovat při těžké a namáhavé práci, ale pohyb je velmi důležitý, proto jej zajistíme dostatečným pobytem ve výběhu, či různými procházkami. Klisnu chráníme před nárazy a prochladnutím (především průvanem).Pobyt venku na vzduchu je jinak velmi příznivý. V této době se usměrňuje i výživa. Do 8. měsíce klisnu krmíme běžnou dávkou, od 8 měsíce dávku mírně zvyšujeme, ale stále musíme zajistit klisně dostatečný pohyb. V tomto období je důležité, aby se klisna cítila dobře jak fyzicky, tak psychicky. Zhruba tak měsíc před očekávaným porodem je vhodné, pokud je klisna kovaná, sejmout podkovy a klisnu bychom také měli umístit do prostornějšího boxu, který by měl být ošetřen a vydezinfikován.

Důležité informace: Většinou ke konci připouštěcí sezony, majitel klisny obdrží od držitele hřebce, kde hřebec působil v danou připouštěcí sezonu, či od inseminační stanice, odkud byly zaslány inseminační dávky, 2 připouštěcí lístky ( modrý a zelený).Ty si majitel prozatím ponechá u sebe do porodu klisny. Po narození hříběte zašle majitel do 14 dnů ode dne narození hříběte modrý připouštěcí lístek osobě, která provádí označování a registraci koní, ve většině případech jím je inspektor chovu koní pro danou oblast ( více informací o inspektorech chovu koní pro dané oblasti na Asociaci svazu chovatelů koní). Do 8 měsíců po narození hříběte inspektor přijede hříbě označit způsobem, kterým předepisuje řád plemenné knihy pro příslušné plemeno. Údaje o registraci včetně slovního a grafického popisu zaznamená do zeleného připouštěcího lístku a svým podpisem potvrdí jeho platnost. Majitel koně vyplní předepsané údaje na druhé straně ( jméno atd.) připouštěcího lístku a podepíše jej. Poté je připouštěcí lístek prostřednictvím osoby provádějící označování, zaslán na Ústřední evidenci k vystavení o potvrzení o původu a průkazu koně. Důležitá informace je také pro majitele klisen, kteří své klisny inseminovali, jelikož ti jsou povinni také zajistit osvědčení o správnosti původu – test paternity, které je též nutné doložit inspektorovi chovu koní při registraci hříběte. Test paternity provádí různá specializovaná střediska ( Hradišťko, Lamgen Brno atd.) Na základě dodání vzorku krve od hříběte, pokud v takovém středisku není ještě zaregistrovaná matka hříběte, tak v tomto případě i krev matky hříběte, středisko provede genetické ověření správnosti původu koně a vystaví prohlášení, které zašle majiteli hříběte. Je vhodné si nejdříve do takového střediska zavolat a poradit se s příslušnými pracovníky. Vzorek krve hříběti, popřípadě matce odebere veterinární lékař.

Bc. Jana Burešová

JanaMalik@seznam.cz